Šumící moře a světle žluté paprsky škádlící ranní moře.
Čekám na transferový autobus na letiště. Pouhé dvě minuty zpoždění, zírám.
George mě zdraví a se záchvaty smíchu vykládá o svém nočním dobrodružství,
manželka jela k mamince do Atén.
Moře na začátku dne |
V duchu si říkám, jak dnes bude pohodový den. Nabíráme
klienty v prvním studiu, ve druhém, ve třetím. Náš minibus se začíná
pomalu plnit. Se zastavením u posledního hotelu je mi jasné, že se do něj všichni
klienti nevlezou. Zdravím tu čekající haldu a beru si řidiče stranou,
zjišťujeme, že kapacit autobusu je maximálně 17 osob, my jich máme dvacet tři.
Řidič dostává hysterický záchvat smíchu a telefonuje do kanceláře. Já uklidňuji
klienty. Letadlo odlétá za hodinku a půl, a my nemáme čas čekat na jiný
transfer. Jemně všem oznamuji, ať se zmáčknou. Páry si sedí na klíně a ulička
busu je zatarasená kufry. Klienti se smějí, řidič se směje, a já se modlím,
abychom neměli nehodu.
V řeckém autobuse řízeném Řekem, může:
1. pršet z klimatizace takovým způsobem, že je
nutné nad klienty držet deštník
2. jet rychlostí 200 km/h v noci, v bouřce,
na úseku kde je povoleno 60 km/h
3. řidič mluvit s nadřízeným, manželkou
najednou a nevnímat řev delegáta, že už přejel klienty čekající u dvou různých hotelů
4. nastat situace, že vás řidič vyhodí na prázdné pláži,
pokud se váš hotel jmenuje Beach Hotel
Řecké pláže... |
Komentáře
Okomentovat