Kdo mě zná, ví, že nejradši vstávám ve dvě odpoledne. Dnes
je to ale jiné. Nastavuju budík přesně na třetí hodinu ranní. Cíl je jasný.
Dojít na tu nádhernou skálu co se svažuje do mého milovaného Näsijärvi, sednout
si na deku a pozorovat východ finského Slunce.
Budík zvoní. Nedobrovolně a při křiku racků pod oknem
vstávám. Tichounce se kradu chodbou do kuchyňky a připravuji si kávu do
termosky. Jako správný fajnšmekr přidávám hrozny a dvousetgramovou čokoládu
Fazer. Tu mléčnou. Mám chuť zpívat a až za chvíli mi dojde, že dělám docela
kravál. No a co? Můj soused zas luxuje zásadně v jednu ráno.
 |
| Ranní krása, před tím, než se objeví Aurinko (Slunce) |
Balím si deku a nožky cpu do ponožek, jejichž tloušťka je
určena pro přechod Sibiře. Venku kupodivu nikdo není. Jen asi dvacet ptáků
různých druhů, na mě vyjeveně čumí. I ten zajíc na silnici se kvůli mně
zastavil. Připadám si jak v hororu od Hitchcocka, ale jen do chvíle
než vlezu do lesa.
Zlatavé světlo v něm hladí špičky borůvčí a opeřenci
jdou se mnou. Nějak jim prostě nevadím. Všechny uctivě zdravím a připadám si
jak elf.
Jezero kolem lesní pěšiny burácí a skrz stromy prosvítá
jemný narůžovělý opar. Jsem na místě. Zakulacená skála se prudce svažuje až
k vodní hladině, z puklin roste fialový vřes a zakrslé borovičky.
Roztahuju si deku a chystám se na svůj piknik. Je příšerná
zima. Musím vypadat asi jako Marfuška. Zabalená jsem do tří kilometrové
šály, na sobě oteplovačky a roztrhané tenisky, vše je doladěno modrou dekou
z Ikea, kterou jsem ukradla v prádelně.
Slunce se pomalu noří z poza lesů naproti mně. Zlatá
čára utkaná z čerstvých ranních paprsků směřuje ke skále. Jezero už jen
tiše šumí. Dokonalost.
 |
| Velký moment |
Ulamuju si poctivé kousky čokolády i hrozny do mě docela rychle padají. Vše zapíjím
horkou kávou. Cítím se skvěle. Ostatní spí nebo jsou ještě na párty a já se
kochám přírodními krásami.
Najednou mi začíná malinko kručet v břiše. Mám divný
pocit. S rychlostí světla balím deku a zbytky jídla a pádím na kolej.
A jaké z toho plyne ponaučení? Klidně vstaňte brzo ráno
a běžte pozorovat východ Slunce. Jen proboha nekombinujte hrozny, čokoládu a
kafé. Nebude vám potom moc dobře. A hledej v té jehličnaté krajině lopuch!
Erasmu zdar!
@věnováno Luci, protože je zas na noční a Evičce, protože zas mizí do Tramtárie. :D
 |
| Nezapomeňte si psát zážitky! Ve stáří je totiž jakože znovu najdete :D |
Komentáře
Okomentovat