Kuře na teflonu vol 1.

Nic nespojuje lidi tolik, jako vášeň pro jídlo. Jíst prostě musíte. Jak se praví v mém oblíbeném seriálu: komunikaci jsme nikdy neměli, sex pomine, jen jídlo je věčné. 
Ikdyž před odjezdem daleko od maminčiny kuchyně a rodičovské ledničky připálíš i vodu  v rychlovarné konvici, nezoufej! Bude líp.
Sobotní obžerství, all u can eat ve Fatzerovi. Takhle nějak si předstvuji nebe za pouhých 21 euro.
     Do své milované tašky s motýlkama hážu ukradenou pánev, rozlomenou vařečku, zbytek oliváče a pytlík nejlevnější rejže. Bílou chodbou a nekonečným labyrintem kolejí Lapinkaari se šinu do kuchyně.
     Odhrnuju zbytky jídla z linky. Skvěle, někdo tu nechal zbytek cibule. Práh upejpavosti mám v nekonečných výšinách. Platí zde krutý zákon džungle, co necháš válet bez dozoru, již není tvé.
     Nepsaná hierarchie kuchyněk je úsměvná, v první se paří a hraje beerpong, ve druhé vaří nejméně pošahaní lidé a Italové, ve třetí jsou nerdi co se s nima nikdo nebaví a v poslední  od rána do večera vyvařují Asiaté své několikachodové menu.

    Rozpaluju nejméně ohořelou plotýnku a smažím cibulku. Přidávám rýži a hodně vody. Doplňuji kostkou bujonu a zbytkem slaniny. Deikatesa.

     Dnes se mnou vaří Muhi. Trošku nevšední Syřan se smyslem pro humor. Celý předešlý měsíc nemohl najít hlavní kuchyň se sporákama a tak celou dobu vařil kuře v horké vodě z mikrovlnky.
     Poprvé se dělíme o jídlo. Jsem neskutečně zvědavá, jak vaří osoba, co zásadně pere vše dohromady a na devadesát stupňů.

    Muhi  se svým sebevědomým úsměvem jemně pokládá na studenou pánev mražené kousky kuřecích prsou. S neskutečným zapálením je bohatě sype sušeným česnekem a zalévá čtvrt litrem oleje. Zděšeně se na něj dívám. Maso začíná syčet a prskat. Nevěřím svým očím. Jeho počínající plešku už také pokrývají kapky oleje, ostatně jako celou kuchyň. V ruce třímá obří kudlu. Právě začal maso krájet na malé kousíčky. Ještě chvilku to bílé svinstvo koupe v olejovo-česnekové lázni se špetkou soli. Hotovo, hlásí pyšně a sype mi půlku na talíř. A takhle vznikl náš tradiční syrsko-finský receptík  “Kuře na teflonu“.

Samotná příprava


P.S.: Jediné co studenta donutí vstát v sobotu před druhou hodinou odpoledne, je společná snídaně v podobě věčných palačinek. <3

Palačinky, suroviny: vše Lidl. Protože je nejlevnější.


Komentáře