Nic nespojuje lidi tolik, jako vášeň pro jídlo. Jíst prostě
musíte. Jak se praví v mém oblíbeném seriálu: komunikaci jsme nikdy
neměli, sex pomine, jen jídlo je věčné.
Ikdyž před odjezdem daleko od maminčiny kuchyně a rodičovské ledničky připálíš i vodu v rychlovarné konvici, nezoufej! Bude líp.
Sobotní obžerství, all u can eat ve Fatzerovi. Takhle nějak si předstvuji nebe za pouhých 21 euro. |
Do své milované tašky s motýlkama hážu ukradenou pánev,
rozlomenou vařečku, zbytek oliváče a pytlík nejlevnější rejže. Bílou chodbou a
nekonečným labyrintem kolejí Lapinkaari se šinu do kuchyně.
Odhrnuju zbytky jídla z linky. Skvěle, někdo tu nechal
zbytek cibule. Práh upejpavosti mám v nekonečných výšinách. Platí zde krutý
zákon džungle, co necháš válet bez dozoru, již není tvé.
Nepsaná hierarchie kuchyněk je úsměvná, v první se paří
a hraje beerpong, ve druhé vaří nejméně pošahaní lidé a Italové, ve třetí jsou
nerdi co se s nima nikdo nebaví a v poslední od rána do večera vyvařují Asiaté své
několikachodové menu.
Rozpaluju nejméně ohořelou plotýnku a smažím cibulku. Přidávám
rýži a hodně vody. Doplňuji kostkou bujonu a zbytkem slaniny. Deikatesa.
Dnes se mnou vaří Muhi. Trošku nevšední Syřan se
smyslem pro humor. Celý předešlý měsíc nemohl najít hlavní kuchyň se sporákama
a tak celou dobu vařil kuře v horké vodě z mikrovlnky.
Poprvé se dělíme o jídlo. Jsem neskutečně zvědavá, jak
vaří osoba, co zásadně pere vše dohromady a na devadesát stupňů.
Muhi se svým
sebevědomým úsměvem jemně pokládá na studenou pánev mražené kousky kuřecích
prsou. S neskutečným zapálením je bohatě sype sušeným česnekem a zalévá čtvrt
litrem oleje. Zděšeně se na něj dívám. Maso začíná syčet a prskat. Nevěřím svým
očím. Jeho počínající plešku už také pokrývají kapky oleje, ostatně jako celou
kuchyň. V ruce třímá obří kudlu. Právě začal maso krájet na malé kousíčky.
Ještě chvilku to bílé svinstvo koupe v olejovo-česnekové lázni se špetkou soli. Hotovo, hlásí
pyšně a sype mi půlku na talíř. A takhle vznikl náš tradiční syrsko-finský
receptík “Kuře na teflonu“.
Samotná příprava |
P.S.: Jediné co studenta donutí vstát v sobotu před druhou hodinou odpoledne, je společná snídaně v podobě věčných palačinek. <3
Palačinky, suroviny: vše Lidl. Protože je nejlevnější. |
Komentáře
Okomentovat